Historie obce
Koldín leží asi 6 km severovýchodně od Chocně. Jméno vsi vzniklo z osobního jména Kolda, které se týká zřejmě některého příslušníka rodu Půticů, kde bylo toto jméno oblíbené.
Nejstarší osídlení bylo na místě osady Hradiště, kde bylo „Na hradě“ prehistorické opevnění a v dolní části středověká fortifikace. Ves byla pravděpodobně založena v první polovině 14. století. Podle některých badatelů založili obec Půticové, kteří v povodí Tiché Orlice zakládali hrady a tvrze. Podle dochovaných pramenů se v roce 1309 na listině, kterou Vítek ze Švábenic daroval některé majteky zderazskému klášteru, připomíná jako svědek „Nicolaus de Colditz“. Také zpráva z roku 1376 uvádějící Koldice z Kozí, který měl podací právo ke kostelu ve Skořenicích. Obě zprávy však nedokládají existenci Koldína. První zpráva, která připomíná Koldín, pochází z roku 1406; podle ní Jaroslav z Koldína z Kozí vlastnil dvůr a ves Kozičky. Sídlil na tvrzi Hradiště a zemřel před rokem 1457. Ves Koldín se také připomíná roku 1454, kdy si Jan Náhražek z Boskovic vyprosil na králi Ladislavu Jagelonském právo odúmrtí po Petru Hroškovi. V polovině 15. století se ves skládala ze dvou částí. První tvořil poplužní dvůr s polemi, lukami a pastvinami. Na počátku 16. století patřila tato část choceňskému panství. Jako jeho součást se uvádí roku 1559. Druhá část vsi patřila v první polovině 16. století vladykům z Bezděkova a v roce 1534 ji vlastnil Michla z Říčan. Na konci 16. století se obě části spojily a tvořily jeden zemský statek. Ten se skládal ze vsi Koldína, poplužního dvora, vsi Hradiště a tvrze. V roce 1589 získal tento majetek Jan Hildebrant Licek z Rýzmburka, který k němu připojil i dvůr Kozičky s krčmou a ves Turov. Statek zůstal samostatným až do roku 1684, kdy splynul s častolovickým panstvím až do roku 1850. Od tohoto roku se Koldín stal samostatnou obcí, jejíž součástí se stala ves Hradiště a ves Turov. Od 1. 2. 1949 se stal Koldín součástí okresu Vysoké Mýto. Od roku 1960 patří Koldín do okresu Ústí nad Orlicí. Od roku 2004 je ve správě pověřeného města Vysokého Mýta.
Památky:
August Sedláček se domnívá, že na ostrohu osady Hradiště a v lokalitě „Na hradě“ stálo nejstarší sídlo majitelů Koldína, při jehož výstavbě bylo využito starší opevnění. Roku 1309 se připomíná jako majitel Mikuláš z Koldic, v roce 1376 Koldic z Kozí a v roce 1406 Jaroslav z Koldína.Majitel Koldína Michal z Říčan měl syny Václava a Jetřicha, kteří v polovině 6. století nechali postavit při dvoře ve východní části Koldína tvrz, která se poprvé připomíná roku 1580 v závěti Václava z Říčan ve prospěch jeho manželky Kateřiny. Před rokem 1589 získal tvrz Jan Hildebrant Licek z Rýzmburka. Tomu tvrz nevyhovala, a proto nechal v sousedství tvrze postavit zámeček. O pusté tvrzi je posldní zpráva z roku 1682 v souvislosti při dělbě majetku v rodě Oppersdorfů, kterým tehdy náležel.Zámek, který nechal postavit roku 1589 Jan Hildebrant Licek, se stavěl ve dvou etapách. Byl ozdoben arkádami, omítkou se sgrafity. Ještě před dokončením stavby prodal roku 1604 Jan Hildebrant Licek kolínský statek a dvě vsi Markétě Zejdlicové ze Šenfeldu, rozené Zárubové z Hustířan. Za ní byla stavba dokončena roku 1605. V roce 1615 zdědila Koldín Markétina dcera Anna, provdaná Artzová. Od ní koupila zámek Anna z Oppersdorfu manželka majitele častolovického panství Oty z Oppersdorfu. Zámek pa sloužl jako obydlí úředníka, který spravoval dvůr a statek. V roce 1684 Oppersdorfové prodali Čestolovice i Koldín Tomáši z Chudenic a kolínský statek trvale splynul s častolovickým panstvím. V roce 1694 koupil častolovické panství Adolf Vratislav ze Šternberka. Šternberkové v 18. a 19. století několikráte zámek upravovali. V roce 1847 se na zámku narodila správci Františku Hlavatémudcera Ernestina, která si vzala za manžela v roce 1871 Augusta Sedláčka, našeho největšího znalce památek. V roce 1924 v rámci pozemkové reformy získal od Šternberků zámek J. Zámečník. Od roku 1952 byl zámek v užívání JZD, v letech 1960-1971 JZD Mostek provedlo rozsáhle opravy zámku, který pak sloužil jako byty a jídelna. V roce 1991 byl v rámci restituce vrácena potomkům J. Zámečníka. Na východ od Koldína se nachází tvrziště a zaniklá ves Chlumek. Kdy vznikla, není známo. Na tuto tvrz pojmenovanou podle místního „chlumu“ situoval Alois Jirásek děj své povídky „Na Chlumu“ z doby vpádu Braniborů do Čech po smrti krále Přemysla Otakara II. roku 1278. Jako pustá se osada připomíná již roku 1544. V roce 1589 byla připojena ke kolínskému statku.Součást Koldína asi 3 km od Chocně je dvůr Kozejčka. Ve 14. a 15. století zde sídlil zemanský rod užívající přídomku z Kozí. Na konci 15. stoletíse dvůr Kozejčka uvádí jako panství hradu Litice a roku 1544 jako součást panství Borohrádek. V druhé polovině 16. století ves zpustla a zanikla.V roce 1589 se zde již připomíná jen „dvůr Kozičky s krčmou a mlýnem“, patřící ke Koldínu. Podle některých zpráv zde prý stávala tvrz, jejímž pozůstatkem má být sklepení a terénní nerovnosti v okolí dvora. Písemné záznamy nebo archeologické nálezy však její existenci nepotvrzují. Pokud skutečně existovala, bude zřejmě nutné její pozůstatky hledat na okraji zmíněné planiny nad bývalým rybníkem. V roce 1838 byla v Koldíně postavena kaple sv. Anny, kde byl umístěn a osvěcen v roce 1841 kříž. V roce 1894 byla kaple rozšířena o sakristii a v roce 1933 o menší věžičku. V roce 1913 daroval ředitel velkostatku v Častolovicích Varmuža kapli zvon. V roce 1918 byl postaven pomník padlých z první světové války, který stojí před hřbitovem. Pomník zhotovil sochař Reil z Chocně. Vedle Kaple stojí pomník s křížem z roku 1889. Škola: Stará škola byla postavena roku 1810 jako dvoutřídní a sloužila do roku 1924. V roce 1924 byla postavena škola nová. V roce 1914 byla opravena střecha, zdi a lavice, škola byla dvoutřídní, řídícím učitelem byl Václav Borský. V roce 1919 chodilo do této školy 127 žáků. V roce 1932 byla škola rozšířena na tři třídy. V roce 1977 sem chodilo 41 žáků a do mateřské školy asi 20 dětí. Školku vedla Jaroslava Šedová. V roce 1985 byla provedena generální oprava školy a v roce 1988 byla škola pro nedostatečný počet dětí uzavřena. V budově zůstala mateřská škola.
Zemědělství:
V obci hospodařil na velké výměře okolo 250 ha polí a 150 ha především majitel velkostatku Koldín. Posledním byl pan Zámečník. Dalším sedlákem byl pan Zeman. V roce 1951 bylo v Koldíně ustanoveno JZD, které bylo v roce 1975 sloučeno s JZD Mostek. V roce 1955 a 1977 byly postaveny kravíny, teletníky a odchovna prasat – v té době zde pracovalo v živočišné výrobě 20 žen. V roce 2007 v Koldíně hospodaří na polnostech svých předků bratři Miloš a Aleš Zemanovi.
Spolky:
Nejstarším spolkem je Sbor dobrovolných hasičů, který byl založen v roce 1877 a měl tehdy 24 zakládajících členů. Prvním velitelem byl František Sládek, později od roku 1878 Josef Janeček. V roce 1877 si sbor vypůjčil stříkačku. Nová zbrojnice byla vystavena v roce 1931. Motorová stříkačka byla zakoupena roku 1934. V roce 1929 byl velitelem Josef Kuchař. V roce 2007 je starostou hasičů Luděk Brandýský a v tomto roce oslavili 130 let trvání sboru. V roce 1929 v obci dobře pracoval divadelní ochotnický spolek, který v tomto roce nastudoval dvě hry. V roce 1936 byla ustanovena Osvětová komise, která řídila kulturní a společenský život v obci spolu s hasiči. V roce 1922 byla založena obecní knihovna a v roce 1925 Tělocvičná jednota Sokol Koldín. V roce 2005 byl u budovy obecního úřadu postaven sportovní areál za 400 tis. Kč.
Události:
1859 – založen nový hřbitov
1878 – ke škole přistavěno jedno poschodí
1918 – zavedena autobusová linka Kostelec – Choceň
1925 – při zemních pracích nalezen hrneček, kde bylo ukryto 100 grošů českých
1928 – dokončena elektrifikace
1929 – založena Hospodářská komise
1974 – stavba mateřské školy
1977 – v Koldíně narozen právě patnáctimilióntý občan ČSSR
1978 – zahájena stavba obecního vodovodu
Starostové:
1913 – 1919 Václav Zeman
1919 – 1923 František Kříž
1923 – 1938 Karel Hudousek
1938 – 1954 Josef Mikšíček
1954 – 1977 František Včelák
1977 – 1990 František Marhold
1990 – 1998 Ladislav Marhold
1998 – 2002 Jiří Turek
2002 – 2014 Karel Kameník
2014 – 2018 Aleš Zeman
Statistika:
1924 – 79 domů
1936 – 88 domů a 560 obyvatel
1978 – 324 obyvatel
2007 – 90 domů a 319 obyvatel
Obecní kroniky
Obecní kroniky v digitalizované formě naleznete na této adrese.
Éda Lásko a jeho tatra v čase 17:37
Odkaz na video v archivu české televize
Další fotografie Koldína naleznete zde
Zdroje: Města a obce Vysokomýtska, Dr. Augustin Andrle, Česká televize